Spolek Doba Karlova, z. s. sdružuje zájemce o rekonstrukci života a vojenství v českých zemích v době panování otce vlasti - císaře a krále Karla IV. Hlásíme se k proudu takzvané "živé historie" (Living history), jejímž cílem je ukazovat a "oživovat" určité období historie, a to pokud možno co nejvěrohodnějším způsobem. Náš projekt vznikl v roce 2009 a v současnosti sdružuje přes osmdesát členů z Česka a Slovenska.
Prvotním cílem našeho spolku je získávání co největšího množství informací o reáliích a kultuře doby Karlovy vlády. Díky tomu se pak můžeme pokusit rekonstruovat šlechtické družiny (dvory) českých a moravských pánů tak, jak pravděpodobně mohly vypadat ve 14. století. Účastníme se veřejných i soukromých historických akcí, kde se snažíme prezentovat dobové vybavení, jako jsou např. autentické dobové oděvy, výstroj a výzbroj, tábořiště a podobně. Kromě toho se však snažíme rekonstruovat i duchovní kulturu středověké společnosti, takže předvádíme i dobové chování a etiketu. Z toho důvodu věnujeme zvláštní pozornost také "hraní rolí" a naše akce jsou tak často jakýmsi dobovým, středověkým LARPem (z anglického Life Action Role Playing). Vedle historického vojenství se dále věnujeme také civilním aspektům středověkého života - kratochvílím, hrám, či řemeslům.
Předseda spolku: Bc. Jana Obročníková
Místopředseda spolku: Pavel Řezník
Sídlo spoku: Grafická 564/19, 150 00 Praha - Smíchov
IČO: 03841910
Na začátek je potřeba si definovat, co je kabátec, abychom si ujasnili, o jakém kusu oděvu bude následující text. V dobových pramenech můžeme nalézt spoustu pojmů, které bychom dnes vnímali jako kabátec. Většinou se tyto pojmy liší napříč evropskými jazyky, kdy je stejný kus oděvu označován jako kabát[1], iopula[2], jacqués[3], pourpoint[4] nebo...
Zveme Vás na 3. znovuobnovený ročník Studijního semináře doby Karlovy, který se tento rok bude konat na půdě Univerzity Hradec Králové, v budově S.
Stejně jako u volby oděvu je nutné si při volbě obuvi položit několik otázek:
Období vlády Lucemburků na Moravě se vyznačovalo bouřlivým vývojem. Poklidnou správu markraběte Jana Jindřicha vystřídaly boje jeho potomků o dědictví a moc. Lokální spor záhy přerostl hranice markrabství, neboť se do něj zapojili i mocnější příbuzní znesvářených sourozenců – Václav IV. a Zikmund Lucemburský
Anglický následník trůnu Eduard, přezdívaný Černý prince, vešel do dějin jako jeden z nejlepších středověkých vojevůdců a stal se legendou tzv. Stoleté války mezi Anglií a Francií. Jeho vojenské schopnosti a rytířská duše udivovaly současníky i pozdější generace. Za své úspěchy ovšem musel "Černý princ" zaplatit krutou daň.
Francesco Petrarca vešel do dějin jako básník, který pro svět znovu objevil ztracenou antickou kulturu a stál u zrodu renesančního humanismu. Petrarca však byl také důležitou politickou postavou. Intelektuálem, který měl blízko k nejmocnějším lidem tehdejšího světa, včetně císaře Karla IV.
Ve středověku se přirozeno s nadpřirozenem prolínalo mnohem více, než dnes. Nikdo tehdy nepochyboval o existenci nadpřirozených bytostí, ať už to byly ty dobré, jako třeba andělé nebo světci, nebo ty zlé, jako ďáblové či ožívající mrtví - revenanti. Proto o nich zůstaly i četné zmínky v tehdejších kronikách
Zveme Vás na 2. znovuobnovený ročník Studijního semináře doby Karlovy, který se tento rok vrací do Brna na hrad Špilberk.
