Eliška z Rohozce

česká šlechtična, vdova po Henzlínovi z Turgau, paní na Rohozci
1371 - 1380

Jaroslav z Lemberka a Turnova měl 4 syny jménem Havel - pro přehlednost každý z nich časem získal druhé jméno - nejstarší Havel Beran seděl na Lemberku a je otcem Haška z Lemberka, druhý nejstarší Havel Ryba se psal z Lemberka a Rohozce, který založil, třetí z nich - Havel Houba byl ze Sytové a Bradlce. Čtvrtý Havel Kanovník byl dán do služeb církve.

Eliška z Rohozce je dcerou Havla Ryby z Rohozce. Její tři starší bratři jsou všichni o 20 a více let starší, nejstarší z nich Jaroslav zůstává na Rohozci, prostřední Ctibor po rozdělení majetku po otci staví Zbiroh a nejmladší z bratrů Markvart je sídlem na Bradlci.
Bradlec je v roce 1356 obsazen Turgy a Markvart je zabit v půtce s Půtou z Turgova. Půta ospravedlnil svůj čin osočením mého bratra že je loupeživý rytíř ve spojení s Pancířem ze Žampachu a císař mu pak za tento "statečný" čin Bradlec udělil. Ctibor v současné chvíli umírá a nechává Zbiroh ve správě svého syna Jošta.
V roce 1356 po tom, co bratři Turgové násilím zabrali Bradlec chtěli násilím vzít i Rohozec. Zde ovšem stále sídlí Jaroslav se svou malou sestrou Eliškou. Jaroslav má zranění z mládí z boje s Vokem z Rotštejna která mu nedovolují plný pohyb ani plození potomstva. Proto s Turgy nebojuje, ale zaslíbí mladšímu z Turgů Henclínovi svou osmiletou sestru. V průběhu doby umírá i nejstarší bratr Jaroslav. Teprve ve svých 40 letech zemře ve spánku. (otrava? stará zranění? nová zranění?) Eliška zůstává na Rohozci s Henclínem. Jejich svazek ale zůstává bezdětný pro Henclínovo chatrné zdraví, které je pak důvodem jeho časného skonu.

Po vzoru světic se snažím být dobrotivá ke svým poddaným ku spáse a potěše mé duše. Stejně tak k potěše své, potěše páně i potěše okolí starám se o svůj zevnějšek dle poslední módy a těší mě úkolovat své řemeslníky výrobou všeho, co se nedá koupit. Někdo by mohl říct, že je paní Eliška marnivá, ale já to vidím spíše jako nutnou reprezentaci svého milovaného panství.

Majetek:
Vdova Eliška z Rohozce, nar. 1348 sídlem na Rohozci. K jejímu věnu patří polovina města Turnova, města na obchodní cestě do Prahy z Polska i obou Lužic. Dovážela se hlavně sůl a slanečci, v neposlední řadě pak dobytek. Turnov je obehnán palisádovou hradbou, uprostřed rynek s pekařskými a řeznickými krámy a rychta s krčmou. U kostela farní škola. Klášter řádu Dominikánů s přilehlým mlýnem. 1400 obyvatel. Čilé vazby na Jičín. 7 pivovarů a 30 sladovnických domů. "V Praze spolu se Svídnickým Turnovské pivo za první kladeno bylo." Řezníci, soukeníci, pekaři a mlynáři (3 mlýny) a lázně. Od roku 1335 ještě perníkáři - vůbec nejstarší zmínění v Čechách. Kramáři vozící zboží z Prahy, pláteníci, krejčí a kováři. Každou středu je týdenní trh na rynku. Farář Jan Šindel z Nudvojovic sloužil v kostele p. Marie.
Dále k jejímu původnímu věnu patří vesnice na sever od Turnova na pravém břehu řeky Jizery. Jmenovitě pak Dolánky, Loužek, Bukovina, Kobylka, Vazovec, Mokřiny, Slapy, Borek, Roudný a Jenišovice.

Vazby:
Nemaje přímých mužských příbuzných jedinou mužskou oporou v mém smutku mi je můj ctěný bratranec pan Hašek z Lemberka.