Karel IV. má slabý hlas
Text: Tomáš "Zdeslav" Straka

Po loňském uvedení třídílné televizní minisérie o Janu Husovi pokračuje letos v souvislosti se 700. karlovským výročím Česká televize obdobným projektem, který má vyprávět o vládě Karla IV. Do Hlasu pro římského krále vrhla ČT hromadu úsilí i peněz. Jenže výsledek je jenom tak nějak „skoro“ – skoro historický a skoro zábavný.

Několik průzkumů a studií provedených v posledních letech v západní Evropě ukázalo, že historické filmy pro většinu obyvatel často představují hlavní zdroj představ o minulosti. Točit historické filmy je tedy práce nejen dost obtížná, ale také zodpovědná, protože tvůrci chtě nechtě ovlivňují historické povědomí, a to i dost zásadním způsobem. Nedávným příkladem je třeba vliv úspěšného Statečného srdce (1995) na skotské referendum o nezávislosti

Skloubit zábavnost a historickou věrohodnost není nikdy lehká práce. Práce filmařů je o to těžší, pokud mají pojednat o takřka zbožštělém středověkém panovníkovi, jehož obraz je už u české veřejnosti dost ustálený. Karla IV. už jsme sice mohli vidět ve filmech Slasti otce vlasti (1969) a Noc na Karlštejně (1973), jenže v obou případech šlo vlastně o komedie. Smrt císaře a krále Karla IV. (1978) bylo sice už vážnější pojetí, ale zase šlo jen o hodinovou televizní hru dost zatíženou normalizačním nánosem, která (právem) rychle zapadla a málokdo o ní byť jen slyšel. Hlas pro římského krále (2016) má tak být vlastně prvním vážným filmem o Karlově životě. Filmem, který se bude promítat školákům v hodinách dějepisu a jehož záběry budeme vídat ještě několik let (ne-li desetiletí) jako ilustraci k dokumentům, výstavám a reportážím se značkou „Karel IV.“ A to je velká výzva. Režisér a autor scénáře Václav Křístek ji přijal a šel na to dobře. Jednak toho o skutečném Karlovi IV. dost načetl a jednak z jeho dlouhého a dost komplikovaného života vybral nepříliš známé téma Karlova mládí a nástupu na římský trůn. Jenže dobrý nápad a dobrá realizace, to jsou dvě různé věci.


Jan Lucemburský v podání Stanislava Majera patří k hereckým kladům filmu. Zdroj: Česká televize.

Scénář - méně je někdy více

Prvním problémem je scénář. Historik ocení, že tentokrát se téměř vše odehrává podle skutečných událostí, ale pro běžného diváka se postavy rychle promění v mluvící a chodící věšáky na kostýmy. Rámcová kompozice s retrospektivami je zajímavá, ale pokud nejste znalci Karlova životopisu, můžete se v neustálých skocích časem snadno ztratit. Klasickým problémem historických filmů z dílny ČT jsou pak výkladové dialogy. Postavy si zase navzájem toporně vykládají (jim známé) dějiny a vztahy, protože je přece potřeba poučit diváka. Kdyby se místo toho využil vypravěč (který nakonec stejně do filmu mluví) a pozornost se soustředila raději na budování nějakého zajímavého dramatu, byl by výsledek záživnější i přínosnější. Celkově by však prospělo uvědomit si, že rčení „méně je někdy více“ může v určitém smyslu platit i pro historii v historických filmech.

Na prkenné dialogy dojíždí i jinak velice dobře zahrané postavy, jako byl Balduin Lucemburský Mariána Geišberga nebo kolínský arcibiskup v podání Norberta Lichého. V tomto ohledu je třeba zvlášť ocenit Stanislava Majera v roli Jana Lucemburského, který je asi jedinou skutečně zajímavou a plastickou figurou. Bohužel jeho chování a řeč místy moc neodpovídají vznešenému králi, jakým skutečný Jan Lucemburský byl, nehledě na opakování klišé o tom, jak Jan jen harcoval po světě za české peníze. Ve skutečnosti to byl hlavně on, kdo pomohl Karlovi k římské koruně a kdo mu již několik let předtím předal v Čechách faktickou vládu. Některé scény, jako například ty, kde mladý Karel pokřikuje na Kostku z Limburka hrajícího si na schovávanou za hradbami, zase místo historického filmu evokují spíš nedělní studiovou pohádku, což sráží celkový dojem.

Karel byl jiný

Hlavní role Kryštofu Hádkovi moc nesedla. Co zarazí na první pohled je vzhled. Asi úplně každý už někdy viděl některé z dobových vyobrazení Karla IV., zvlášť po letošním 700. výročí, kdy na nás Karel kouká z každého druhého plakátu, přebalu knihy nebo titulky magazínu. Jen málokdo si tedy nepředstaví Karla jako tmavovlasého muže s podlouhlým obličejem. Hádkova kulatá hlava je ale echt blond, což působí asi jako kdyby roli Marilyn Monroe hrála Martha Issová. Druhým problémem jsou Hádkova nepříliš ušlechtilá gesta a vysoký hlas, který fungoval výborně v jeho roli zelenáče v Tmavomodrém světě, ale ke Karlovi se zrovna dvakrát nehodí. Možná to byl záměr, ale dílem díky tomu, dílem díky scénáři mladý Karel působí jako slabá postava, se kterou má divák potíže se ztotožnit. To je u hlavní role trochu problém, nehledě na to, že tohle vyznění neodpovídá skutečnosti. Je jasné, že Karel nebyl vždycky ten rozvážný a mocný vladař, jak ho známe z pozdějších let, ale rozhodně to byl silný charakter. I jako mladý muž byl odvážný, rázný a velmi inteligentní. To v Hádkově pojetí nemáme moc šanci vidět, takže kýženou dramatickou dualitu Jan vs. Karel čekáme marně.

Kvůli výše zmíněnému zanechá Hlas pro římského krále v divákovi jen těžko nějaký hlubší zážitek nebo otisk. Dobré momenty nechybí, je třeba ocenit například kvalitní práci šermířských kaskadérů. Věrohodné zachycení bitky v Pavii, ke které sice tehdy ve skutečnosti nedošlo, ale která dobře ilustruje jiné dobrodružné příhody z Karlova života, patří k tomu lepšímu, co lze ve filmu vidět. Absenci dramatu a emocí na scéně však nepomůže ani šerm, ani herecké výkony, ani kvalitní hudba nebo pár líbivých záběrů z dronu. Výsledek přes všechnu snahu vyzní nemastně-neslaně.


Kryštof Hádek jako Karel IV. Zdroj: Česká televize.

Nedobová výprava

Velkou bolestí filmu je výprava, ať se její proklamovanou historičností ČT ohání, jak chce. Objevují se sice světlé výjimky, jako například ztvárnění Karlovy svatby s Blankou z Valois, oděvy kurfiřtů, nebo plný císařský majestát Ludvíka Bavora, ale obecně nemají kostýmy s dobovými oděvy mnoho společného. Klasické klišé jsou pak různé potrhané kožené oblečky, u kterých se poučenější divák nepřestává divit, proč si tvůrci pořád dokola pletou středověk s pravěkem. Naprosto mimo dobovou realitu jsou pak hliníkové zbroje, náhodně kombinující prvky z rozmezí takřka 200 let (plechové nákrčníky spolu s drátěnými kuklami), které lze bez nadsázky označit za fantasy. Bohužel špatné fantasy, protože téměř každý ozbrojenec působí v nepadnoucí zbroji jako klaun. Nejvíc to ruší v momentech, kdy ubohý Jan nebo Karel dostanou na hlavu jakousi směšnou přilbu a připomenou Plecháče ze země Oz. Výprava, která možná mohla svému účelu posloužit v komediální pohádce Ať žijí rytíři! (2009), nemá v historickém filmu co dělat. 


Jan Lucemburský ve zbroji. Nebo princ Bajaja? Zdroj: Česká televize.

Problém špatné výpravy a špatně zvolených „atmosférických“ scén spočívá v tom, že se v divácích fixuje mylný a dost neuctivý obraz o středověku. Jak jinak si vyložit například scénu, kdy je rytířský král Jan, který měl dle antropologického výzkumu jeho kostry postavu desetibojaře, nehistoricky vytahován do sedla jeřábem, jako by byl nesvéprávný? Po klišé o tom, jak i následníci trůnu chodili na audience v hadrech, tu máme prastaré klišé o tom, jak se neohrabaní těžkooděnci nemůžou bez pomoci ani pohnout. Pravda je přitom ale úplně jiná.

Středověký člověk se nemůže těmto urážkám na cti bránit - jednoduše proto, že je už nějakých těch šest stovek let po smrti. Je tedy na historicích a poučených laicích, aby stále dokola bojovali s klišé a předsudky. Filmový průmysl má v tomhle boji jaderné zbraně a bylo by dobré, kdyby si to tvůrci uvědomili a přistupovali k historické látce s vědomím určité zodpovědnosti - a to nejen v práci s příběhem, ale také s výpravou. Roli usměrňovače by měli hrát historičtí poradci, ale čemu může pomoci poradce, od kterého si filmaři za celý proces tvorby filmu vezmou čtyři rady a z toho se řídí maximálně jednou a to ještě jen tak napůl? O to více se pak nebožákovým jménem ohánějí v titulcích a v reakcích na kritiku. Pomoci mohou také, jako se to děje v zahraničí, spolky živé historie. Jenže to by jejich hlasu musel být někdo ochotný naslouchat.

Režisér Václav Křístek projevil dost pokory na to, aby se ve scénáři držel skutečných historických událostí. Bohužel nebyl důsledný a jiní spolutvůrci už jeho pokoru nenásledovali při vytváření filmového obrazu středověku. Neříkám, že film musí být ve všech ohledech stoprocentně autentický, to často není ani účelné, ani reálné. Ale od filmu s přívlastkem „historický“ divák automaticky očekává, že bude historii podávat realisticky a že se bude držet v mantinelech vytyčených historickým bádáním. Kvůli povýšenosti a lajdáctví tvůrců, kteří jej nerespektují, trpí diváci i všichni ti, kteří se o minulosti snaží podávat pravdivý obraz. 

 
Autor je student historie na FFUK

 

Milí přátelé,
dnes je to na den přesně 700 let od narození našeho největšího panovníka Karla IV.
Přejme mu i po tak dlouhé době vše nejlepší k narozeninám!
 
 
Nenechte si ujít Karlovy narozeniny a zúčastněte se akcí uspořádaných v rámci výročí Karlových narozenin. Je jich veliké množství v čele s výstavami Národní galerie a Pražského hradu. Dokonalý přehled získáte v kalendáři spolku Otec vlasti zde: http://otecvlasti.eu/kalendar-akci/ Současně nepřehlédněte bohatou nabídku pořadů České televize. http://www.ceskatelevize.cz/porady/vyroci/karel-iv-700-let/
 
  
Také Doba Karlova přispívá k 700. narození Karla IV. Získali jsme podporu pro náš úspěšný vzdělávací program s názvem “Živá historie do škol”, díky které jej uvádíme v celkem dvaceti českých základních a středních školách. Spolupořádali jsme konferenci "Doba Karlova" na hradě Špilberku. Zúčastnili se několika projektů České televize jakým je dokumentární cyklus Sedm pečetí Karla IV., nebo vysílání Dobrého rána z Karlštejna.
 
V práci na výročí budeme pokračovat a tak se můžete těšit na skvělou rekonstrukci Korunovace Karla IV. včetně korunovačního průvodu 3.-4. září.
 
Vrcholem naší práce bude Festival živé historie na Císařské louce nad hradem Karlštejnem, který se uskuteční 8.-9. července a je ve vašich rukou, jakou podobu bude mít. 
 
 
 
Podpořte nás, bude to opravdu pecka!
 
 

 Od dnešního dne bude spuštěna v testovacím režimu nová verze webových stránek. 

4. března odstartoval náš dlouho připravovaný vzdělávací program "Živá historie do škol"  který je součástí oslav 700. výročí narození Karla IV.

Kalendář

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Go to top